Mohl byste krátce nastínit, jaká je obecná situace kolem elektronického receptu?

Elektronický recept je projekt Státního ústavu pro kontrolu léčiv. V praxi to znamená, že každý recept bude obsahovat čárový kód a údaje o předepisování léků se budou ukládat do centrálního úložiště. Státní správa si od tohoto projektu slibuje lepší evidenci předepisovaných léků. Díky eReceptu by například lékaři měli mít přehled o tom, jaké léky pacient bere, respektive jaké recepty mu byly vystaveny. SÚKL očekává, že systém přinese úspory, protože se zamezí například předepisování jednoho léku dvěma lékaři. Zní to rozumně, ale realita je trochu složitější. Elektronický recept je sám o sobě v zásadě dobrý nápad, nicméně způsob, jakým ho SÚKL realizuje, doprovází řada nejasností a mnoho z toho, co by měl recept umět, nebude v nejbližší době fungovat. 

A kdy tedy bude systém fungovat v plné verzi?

To nikdo neví, mluví se o dvouletém horizontu, ale jaká bude realita, to teprve uvidíme.

Kdy se systém spouští?

Elektronický recept jako takový na dobrovolné bázi funguje již několik let, od 1. ledna 2018 bude ale pro všechna zdravotnická zařízení povinný. Znamená to, že zařízení musejí splňovat určité náležitosti. Každý lékař, který bude vystavovat recepty, musí mít elektronický podpis a přístup k úložišti, kam se budou eRecepty ukládat, a zdravotnické zařízení musí mít tzv. SSL certifikát pro přístup k centrálnímu úložišti SÚKLu.

Jaká je situace v EUC?

V IT týmu EUC jsou čtyři vyškolení odborníci, kteří mohou vystavovat elektronické podpisy. Tito kolegové v posledních týdnech objížděli naše zdravotnická zařízení a na místě vystavovali našim lékařům podpisy. Nešlo o nic složitého, navštívili jsme lékaře v ordinaci, za deset minut mu vystavili elektronický podpis a dál už se o nic nemusel starat. V tuto chvíli jsme kompletní. 100 % našich lékařů má elektronický podpis a může vystavovat recepty. Stejně tak jsou připravené i naše lékárny, které musí být od 1. ledna schopné recepty přijímat.

Kdybyste elektronický recept měl vysvětlit úplnému laikovi, jak tedy funguje?

On ten rozdíl je vlastně minimální. Lékař, který chce vystavit recept, si otevře nemocniční informační systém, což je v našem případě Medicalc, zadá tam požadované léky tak, jak byl zvyklý do teď, stiskne tlačítko „vystavit elektronický recept“ a ten se vytiskne. Rozdíl mezi klasickým a elektronickým receptem je pouze ten, že na tom elektronickém je čárový kód, ve kterém je obsažena identifikace zdravotnického zařízení, data pacienta a léky, které mu jsou předepsané, a elektronický podpis lékaře. Pacient tedy může dostat do ruky papír, tak jak byl až doposud zvyklý, jen se mu dnes říká průvodka k receptu. Recept je ale možné poslat pacientovi e-mailem, což se může hodit například u opakované preskripce, aby pacient nemusel zbytečně docházet do ordinace. V e-mailu najde čárový kód,  se kterým zajde do lékárny. Tam ho načtou čtečkou a vydají lék. Podle vyjádření SÚKLu by mělo být možné odeslat čárový kód i SMS zprávou.

A když se jako lékař budu chtít podívat, jaké léky pacient bere, respektive jaké recepty mu byly v minulosti vystaveny?

Mělo by to být tak, že na základě údajů k centrálnímu úložišti, které lékař musí mít, aby mohl vydávat elektronické recepty, se přihlásí do svého profilu a tam se může podle rodného čísla pacienta podívat na medikaci. Nicméně podle mých informací si na tuto funkcionalitu budeme muset ještě počkat.

Jak na elektronický recept reagují lékaři v EUC?

S nadšením ho nevítají a nejasnosti kolem receptu jejich nechuť ještě zhoršují. Navíc lékařům, kteří nebudou vystavovat eRecepty, hrozí až dvoumilionovou pokutou, takže zjitřené emoce jsou asi pochopitelné. My jsme se ale v IT oddělení snažili, aby zavádění pro lékaře bylo co nejpohodlnější, abychom nikomu zbytečně nekomplikovali život více, než je nutné. Více udělat nemůžeme. Jednou je zde nařízení SÚKLu a my ho musíme akceptovat.


Lukáš Bártík pracuje v EUC jako metodik IT. Má na starosti systém Medicalc pro celou skupinu EUC. Stará se zejména o implementaci NIS Medicalc a dalších dílčích projektů, jako jsou třeba elektronické žádanky do laboratoří nebo zavedení elektronických podpisů lékařům. V minulosti pracoval například v Karlovarské krajské nemocnici a ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, kde měl na starosti zejména chod nemocničních systémů a řešení každodenních požadavků uživatelů na jejich úpravy.