Nejde přitom o žádnou zanedbatelnou záležitost. „Syndrom karpálního tunelu v současnosti patří k nejčastěji se vyskytujícím nemocem z povolání a případů neustále přibývá,“ upozorňuje lékař Jiří Vytlačil ze společnosti Kardia, jednoho z největších poskytovatelů pracovnělékařských služeb v České republice. Vzniká dlouhodobým stlačením tzv. středového nervu v oblasti zápěstí právě v prostoru nazývaném karpální tunel. Tím vedou do dlaně šlachy a nervy, které zajišťují pohyby a citlivost prstů. Často jsou nakonec potíže a bolesti tak velké, že končí chirurgickým zákrokem. „Ročně se u nás provede 18 až 20 tisíc operací karpálního tunelu,“ říká Jan Hůlek, obchodní ředitel zdravotnického holdingu Euroclinicum. 
Tato astronomická čísla by se však ve statistikách vůbec nemusela objevovat. Zpočátku, kdy se projevuje brněním a mravenčením prstů, případně ranní ztuhlostí a necitlivostí prstů, je totiž postižení středového nervu ještě vratné. „Později může dojít ke ztrátě citlivosti a oslabení prstů, které je již provázeno opravdu velkou bolestivostí,“ popisuje Zdeněk Louda, fyzioterapeut z kliniky Canadaian Medical Care. Bolest může vystřelovat až do ramene a hlavy a v noci dokáže člověka i vzbudit. V této fázi pomůže už jen operace, ale i přesto může v těžkých případech zůstat například omezená hybnost prstů. 

Kvalitní prevence přitom takovému vývoji dokáže zabránit. Stačí k tomu jednoduché vyšetření na neurologii, tzv. EMG. Zatímco dříve měli lékaři k dispozici jen svoje oko a cit, dnes je tedy nahradí velmi přesný přístroj. „Pomocí tohoto vyšetření můžeme odhalit syndrom karpálního tunelu již ve stadiu, kdy člověk ještě ani žádné subjektivní potíže nemá,“ vysvětluje Hůlek. A jelikož syndrom karpálního tunelu velmi často vzniká při pracovní činnosti, měli by se u profesí, kde toto onemocnění hrozí, o takovou prevenci pro své zaměstnance zajímat i sami zaměstnavatelé. Lidé totiž velmi často potíže řeší jen tím, že polykají léky proti bolesti. Bojí se být nemocní, mají strach, že by mohli přijít o práci. Přitom jak pro ně, tak pro zaměstnavatele je v konečném důsledku určitě lepším řešením pravidelné preventivní vyšetření, případně dočasné drobné úlevy při práci (například v podobě častějších kratších přestávek) nebo krátkodobá pracovní neschopnost. V případě nemoci z povolání, kdy by zaměstnanec musel odejít, by to totiž firmu stálo až dvanáctiměsíční odstupné. A pro zaměstnance by zničené zdraví mohlo mít teprve katastrofální následky. Zvláště v případě, když jde třeba o mladého člověka s rodinou a bydlením na hypotéku. 
Velcí zaměstnavatelé jsou v tomto směru napřed. Mají nejrůznější technická řešení, která dbají na ergonomii. Ohledně zdravotních záležitostí se mnohé z nich obracejí na velké poskytovatele pracovních lékařských služeb. A ty pak u nich provozují ordinace závodních lékařů. Nejedna taková ordinace je vybavena i přístrojem na EMG.

Pomocí vyšetření EMG lze syndrom karpálního tunelu zjistit již v časném stadiu.

17.6.2015 Mladá fronta DNES 
Příloha - Zaměstnavatel roku