Chlamydiová infekce může postihnout jak muže, tak ženy a objevuje se ve všech věkových skupinách, nejčastější výskyt ale lékaři zaznamenávají u mladých sexuálně aktivních žen. Onemocnění samotné může být subjektivně vnímáno nepříjemně, jakmile je ovšem infekce diagnostikována, léčba obvykle není obtížná.  Neléčené chlamydie ale mohou vést k vážnějším zdravotním problémům. Proto je lepší při jakémkoliv podezření navštívit lékaře.

Chlamydiemi se může při vaginálním porodu nakazit novorozenec, u kterého hrozí následkem infekce zápal plic či vážný oční zánět. Kromě bakterie Chlamydia trachomatis existuji i jiné druhy chlamydií, které způsobují záněty plic či nemoc přenosnou ze zvířat na člověka tzv. ornitózu či psitakózu.

Symptomy

V prvních dnech po infekci se většinou neobjevují žádné symptomy. První příznaky nemoci se nejčastěji dostaví za týden až dva po nakažení. Často mohou být slabé a nevýrazné a pacient je může snadno přehlédnout.


Infekce chlamydiemi se nejčastěji projevuje těmito urogenitálními obtížemi: 

Infekce konečníku
Chlamydia trachomatis může infikovat také sliznici konečníku. Tato infekce se často nijak nemanifestuje, může se ale objevit bolest v konečníku, výtok z rekta a krvácení. 

Oční infekce
Následkem kontaktu s infikovanými sekrety může dojít i k oční infekci a zánětu.

Kdy navštívit lékaře?

Návštěva lékaře je na místě, objeví-li se výtok z vagíny, penisu nebo rekta či bolestivé močení. Lékaře navštivte také, pokud zjistíte, že chlamydiovou infekcí trpí váš sexuální partner.

Přenos a rizikové faktory
Chlamydia trachomatis se nejčastěji přenáší vaginálním, orálním nebo análním sexuálním stykem. Riziko nákazy tak zvyšuje střídání sexuálních partnerů a pohlavní styk bez použití kondomu. Přenos je možný také během vaginálního porodu z matky na dítě a u kojence může způsobit zápal plic nebo vážnou oční infekci.

Komplikace
Chlamydiová infekce může způsobit tato rizika a komplikace:

Náchylnost k pohlavním infekcím
Oslabená sliznice má větší náchylnost k přenosu dalších sexuálních onemocnění jako je kapavka či HIV.

Hluboký pánevní zánět
Jedná se o infekci dělohy a vejcovodů, která může vyžadovat hospitalizaci a intravenózní podávání antibiotik. Onemocnění může vést k poškození vejcovodů, vaječníků i dělohy.

Zánět nadvarlat a infekce prostaty
Chlamydie mohou způsobit zánět nadvarlat provázený horečkou, bolestí a otokem varlat nebo infekci prostaty, která se projevuje bolestí při sexu, horečkou, bolestivým močením a bolestmi v zádech.

Novorozenecké infekce
Při vaginálním porodu může být infikován novorozenec a onemocnět zánětem plic či vážnou formou očního zánětu.

Neplodnost
Dlouhodobá neléčená infekce může způsobit zjizvení a neprůchodnost vejcovodů a vyústit v neplodnost.

Reaktivní artritida
Lidé infikovaní chlamydiemi mají větší riziko vzniku tzv. reaktivní artritidy, což je neinfekční zánět, který se rozvíjí jako reakce na infekční onemocnění. Typicky se objevuje v kloubech, očích a močové trubici.

Diagnostika

Infekce může být diagnostikována z moči nebo ze stěru z děložního hrdla u žen či z močové trubice u mužů, případně z rekta. Doporučuje se pravidelně testovat sexuálně aktivní ženy do 25 let, protože v této skupině se infekce vyskytuje nejčastěji, dále těhotné a ženy a muže, kteří často střídají sexuální partnery a provozují nechráněný sex.  Pokud je test pozitivní, měl by se další provést 3 měsíce po léčbě. 

Snížení rizika přenosu

Riziko nákazy radikálně snižuje použití kondomu a omezení počtu sexuálních partnerů. V případě rizikového chování se doporučují pravidelná laboratorní vyšetření.

Léčba

Chlamydie se léčí různými typy antibiotik a léčba bývá většinou úspěšná, což znamená, že infekce do dvou týdnů vymizí. Léčbu by měl podstoupit také sexuální partner či partneři, aby nedocházelo k opětovnému nakažení.