Cholesterol ve stravě má minimální vliv na hladinu cholesterolu v krvi.

Důvodů pro to je hned několik. Cholesterolu je v naší stravě pouze asi 1 g denně, což je v porovnání s ostatními živinami, zejména makroživinami, které konzumujeme v desítkách i stovkách gramů, poměrně málo, a navíc se ho vstřebá jen přibližně polovina. V rámci metabolismu je také přísně regulována jeho absorpce ze stravy. Přitom zásob cholesterolu v adipocytech a hepatocytech je zhruba 140 gramů a v plazmě ho koluje okolo 6 gramů. Pokud se příjem cholesterolu zvýší třeba i na dvojnásobek, má to zcela minimální dopad na jeho hladinu v krvi. Tyto závěry potvrzují rovněž studie. 

Vztah nasycených tuků ke KVO morbiditě ani mortalitě nebyl prokázán. 

Studie problematiky nasycených tuků ve stravě ve vztahu ke KVO jsou rozporuplné. Jedna z posledních velkých studií tzv. Prospective Urban Rural Epidemiology (PURE) Study, publikovaná v časopise Lancet, která se touto problematikou zabývala, však vztah nasycených tuků ke kardiovaskulární morbiditě ani mortalitě nepotvrdila. Naopak, poukázala na to, že lidé ze zkoumaného vzorku s nejvyšším příjmem nasycených tuků mají nižší celkovou mortalitu než lidé s nejnižším příjmem. Nedává tedy smysl doporučovat paušálně 7% podíl nasycených tuků ve stravě univerzálně všem lidem bez rozdílu. Studie naopak upozornila na rizika vyššího příjmu sacharidů. Výzkum ale nebral v potaz kvalitu sacharidů, která je velmi často problematická. 

Není potřeba se bát sacharidů, ale zpracovaných sacharidů.

Pro sacharidy je klíčové jejich zpracování před konzumací. Od toho se dále odvíjí, v jaké části trávicího traktu je tělo absorbuje. Sacharidové potraviny s vyšším stupněm zpracování způsobují rychlou absorpci v horní části trávicího traktu a mají větší dopad na sekreci inzulinu. Naopak zelenina, kusové ovoce, luštěniny či celá zrna znamenají pomalou absorpci v dolní části traktu a výsledkem je mírnější sekrece inzulinu. Konzumace sacharidů, které se absorbují v horní části traktu, má totiž za následek nadbytek hormonu GIP, stimulujícího metabolické procesy způsobující přibývání na váze. Proto je vajíčková snídaně z hlediska metabolického zdraví mnohem vhodnější než sacharidové snídaně typu „müsli”, které vyvolávají prudkou glykemickou odezvu a je po nich brzo hlad. Dokládají to i studie, ze kterých vyplývá, že díky vajíčkové snídani se sníží kalorický příjem během celého dne. 

Pět až šest malých porcí jídla může být pro někoho moc.

Obecně rozšířené „pravidlo“, že je vhodné jíst pět až šest malých porcí jídla denně, platí jen pro někoho. Pokud pacientovi taková strava vyhovuje a jeho tělesná váha je v normě, není potřeba frekvenci jídel měnit. Pro obézní pacienty nebo obézní diabetiky 2. typu ale toto doporučení znamená, že člověk je většinu dne v postprandiálním stavu, protože následkem nedostatečného vylačnění mezi jídly nedochází k dostatečnému poklesu inzulinu. Studie provedená v IKEMu tyto závěry potvrzuje: režim dvou jídel denně má u diabetiků 2. typu při stejné kalorické hodnotě lepší výsledky než šest jídel, a to jak při redukci hmotnosti, tak při kompenzaci diabetu. Studie dokládají i to, že častější frekvence jídel má negativní vliv na senzitivitu beta-buněk. Také zvýšené ukládání triglyceridů v hepatocytech při hyperkalorické stravě je spojené s vyšší frekvencí jídel, nikoliv s velikostí porce. 

Fruktóza není vhodným sladidlem pro diabetiky 2. typu. 

Fruktóza je často doporučována jako sladidlo vhodné pro diabetiky, protože má nižší glykemický index než sacharóza nebo glukóza. Fruktóza je ale metabolizovaná pouze v játrech a její vyšší příjem stimuluje glukoneogenezi, lipogenezi de novo, zvyšuje hladiny VLDL lipoproteinů a vede k větší produkci kyseliny močové, takže vede ke všem změnám asociovaným s metabolickým syndromem. Pro diabetiky tedy není vhodná.

V přednášce zazněly odkazy na tyto studie:

Berger S.: Dietary cholesterol and cardiovascular disease: a systematic review and meta-analysis; Prospective Urban Rural Epidemiology (PURE) Study; Carrel G: Contributions of fat and protein to the incretin effect of a mixed meal; Kahleova H.: Eating two larger meals a day (breakfast and lunch) is more effective than six smaller meals in a reduced-energy regimen for patients with type 2 diabetes: a randomised crossover study; Vilsbøll T.: Incretin secretion in relation to meal size and body weight in healthy subjects and people with type 1 and type 2 diabetes mellitus ; Koopman K.: Hypercaloric diets with increased meal frequency, but not meal size, increase intrahepatic triglycerides: a randomized controlled trial