V posledním rozhovoru pro Puls jste mluvil o tom, že jedním z vašich nejdůležitějších úkolů bude integrace EUC Laboratoří do jednoho celku. Projevilo se už postupné propojování do praktického života laboratoří? 

Ano, některé výsledky už vidět jsou. V první řadě jsme zahájili vzájemnou komunikaci a nastavili si pro ni i pravidla. To byl takový první hmatatelný krok. Už v prosinci minulého roku jsme zorganizovali první setkání, kterého se zúčastnili všichni vedoucí našich regionálních laboratoří a vedoucí jednotlivých odborných oddělení z centrální EUC Laboratoře. Chceme se takhle osobně potkávat alespoň dvakrát do roka. Záměrem prvního setkání bylo poznat se osobně – někteří kolegové se takto naživo potkali poprvé. Bylo vidět, že jednotlivé laboratoře fungují samostatně a že až doposud bylo propojení velmi slabé. S řediteli jednotlivých krajských zařízení se navíc snažím pravidelně mluvit alespoň po telefonu, abych proces propojování laboratoří podpořil. Do regionů jezdím osobně, pokud je to možné, abych byl v kontaktu s realitou jednotlivých laboratoří a zařízení. Prohloubení vzájemné komunikace byl úplně první základní krok. Nejhmatatelnějším výsledkem, kterého jsme zatím díky jednotnému vystupování dosáhli, jsou ale finanční úspory. 

Finanční úspory? Můžete být konkrétnější? 

Podařilo se nám dohodnout podmínky s jedním z našich klíčových dodavatelů a ve výsledku jsme dosáhli úspory v řádech milionů korun. Dalším krokem, který dává smysl, je sjednocení přístrojového vybavení, protože pokud budeme mít v laboratořích přístroje od jednoho dodavatele vždy pro jednotlivé odbornosti, ulehčí nám to práci na mnoha úrovních. V této oblasti jsme už také provedli změny, jež znamenaly lepší kvalitu přístrojů za velmi přívětivou cenu. A úspory, které takto vznikají, se pak mohou stát na jednu stranu zdrojem dalšího růstu a sílení skupiny, na druhou stranu část těchto úspor plánujeme využít na odměny našich laboratorních pracovníků.  

Co dalšího by se na poli integrace mělo odehrát? 

Zůstáváme sice sítí laboratoří, ale navenek musíme působit jako jedna organizace. Vše, čím se prezentujeme směrem ven, mám na mysli například žádanky apod., musí mít jednotnou tvář, aby nás pacienti a zdravotníci vnímali jako jednu laboratoř. Je jedno, že některé vyšetření se zpracuje v místní laboratoři a některá specializovaná vyšetření se provádějí v centrálních laboratořích. Lékař to nesmí poznat. Pro něj jsme jeden celek, jedna organizace. Chtěl bych se také více zaměřit na sdílení v oblasti informací a know-how. Jednotlivé laboratoře by měly mít možnost sdílet určité dokumenty i zkušenosti a pomáhat si, když to bude potřeba. Proč znovu prošlapávat cestu, kterou už jinde prošlapali? Synergie, která vzniká propojením EUC Laboratoří do jednoho celku, nám jednoduše otevírá úplně jiné možnosti v mnoha oblastech našeho fungování. 

Integrace může ale znamenat v některých ohledech i ztrátu autonomie. Nesetkáváte se s určitou rezistencí ze strany jednotlivých laboratoří? 

Tak v první řadě bych chtěl zdůraznit, že se nejedná o centralizaci, ale o integraci. Jednotlivé laboratoře jsou součástí krajských zdravotnických zařízení, kde mají svého ředitele, a tak to i zůstane. Nám jde hlavně o propojení laboratoří a využití síly skupiny, což přináší prospěch nejen EUC Laboratořím jako celku, ale i jednotlivým regionálním pracovištím. To, co by mělo vzniknout, je určité odborné propojení pod vedením centrálních laboratoří. Výsledkem by mělo být mimo jiné i porozumění, kam jako celek společně směřujeme. A jsem rád, že jsem se nesetkal s nikým z vedení jednotlivých laboratoří, kdo by mi řekl: Ne, tak do toho já nejdu. Výhody integrace pro jednotlivá zařízení jsou nakonec vidět i na těch úsporách, kterých se nám podařilo díky dobré pozici při vyjednávání dosáhnout. Promítají se přímo do hospodaření jednotlivých laboratoří a ředitelům to ulehčuje život i jinak. Nemusejí vést únavná jednání, při kterých by stejně nemohli dosáhnout takových výhod, jaké jsme dokázali dojednat centrálně díky síle skupiny.