O své letité zkušenosti s nově zaváděným způsobem organizace mamografického screeningu se s námi podělila MUDr. Halka Bitmanová, lékařka mamocentra v EUC Klinice České Budějovice.  

Kdy jste se s tímto způsobem organizace mamoscreeningu setkala poprvé?

V roce 2005 jsem odjela do Anglie a tam jsem viděla, že organizace mamoscreeningu může fungovat i jinak, než na co jsem byla z Čech zvyklá. Ženy jsou zde na preventivní vyšetření zvány dopisem a po provedení mamografického vyšetření nečekají na výsledek a odcházejí ihned domů. Hodnocení mamografie pak provedou dva lékaři nezávisle na sobě v jiné době. Pokud žena nedostala dopis, že se má dostavit na další vyšetření, znamenalo to, že je v pořádku. V Anglii se zdravotnictví sice potýká s řadou problémů, ale zrovna toto měli zavedené velmi dobře již od sedmdesátých let. 

A na co jste byla zvyklá z Čech?

Tady v Čechách jsem působila na pracovišti, kde jsme byli zvyklí dávat pacientkám výsledek po vyšetření do ruky, a to je vždycky určitý stres, protože ta žena čeká za dveřmi. A s tím je samozřejmě spojené i větší riziko, že pod tlakem uděláte chybu. Jakmile se zdržíte, už se vám kupí hromádky, pacientky jsou nervózní. Nemáte tedy moc prostor si některé věci rozmyslet nebo se k nim třeba vrátit. Mně osobně se ten anglický způsob zdál lepší.

V čem vidíte jeho výhody?

Mnohem lépe se takový systém organizuje. Ženy, které musely čekat tři čtvrtě hodiny nebo i déle na výsledek, za patnáct minut odcházejí domů. Netvoří se fronty, celkově je provoz celého pracoviště mnohem plynulejší a klidnější. A i když se některá žena pozve na dovyšetření, je také objednaná na konkrétní čas a nemusí čekat. V u nás zaběhlém systému se muselo počkat, než se utvořil prostor pro doplňující vyšetření, a plánovat se dalo hůře, protože nikdy předem nevíte, kolik vám přijde pacientek s nálezem. V tomto „anglickém systému“ se lépe využije kapacita pracoviště a provoz můžete zvládnout v menším počtu lékařů. A co je velmi důležité, lékaři mají více klidu na hodnocení a i oni sami mi to potvrzují. Když se jim nějaký snímek nezdá, mohou ho odložit a vrátit se k němu později. A druhé čtení je skutečně nezávislé, lékař tedy neví, jak snímek hodnotil kolega před ním, což se v tom původním systému těžko dodržovalo. Většinou se to dělalo tak, že se žena odeslala domů po prvním čtení a druhé čtení udělal jiný lékař později, výsledek prvního čtení ale znal.

A jaké máte zkušenosti s přechodem na nový systém organizace?

Změnu organizace práce jsem zaváděla na třech pracovištích. A všude to vyvolávalo pochybnosti, setkávala jsem se s negativním postojem. Kolegové měli pocit, že to nebude fungovat, že se to pacient­kám, které jsou zvyklé dostávat nález do ruky, nebude líbit. Ale zavést se to povedlo všude a dnes si na starý systém nikdo ani nevzpomene. I v EUC Klinice České Budějovice, kde přechod na novou organizaci proběhl v únoru, měli kolegové ke změně výhrady. Žádná revoluce pacientek se ale nekonala. Provoz funguje více méně bez problémů. 

A není možné, že by pacientky odešly jinam, kde dostanou výsledek na počkání? Ano, tyto obavy chápu, ale na Zahradním Městě, kde jsme měnili systém, my také všichni říkali, že nám ženy odejdou ke konkurenci – a ta je v Praze silná –, a nestalo se to. Ani jeden rok jsme neměli menší počet pacientek.