Názory lékařů se však liší. Já obecně půst jako dietní režim nedoporučuji a svým pacientům větší hladovění zakazuji. Je to podle mě něco nefyziologického, co snižuje bazální metabolismus a jde proti zdravé racionální stravě, kdy se snažíme přijímat menší porce 3-6x denně a přitom se snažíme zvýšit energetický výdej tím, že se maximálně pohybujeme. 

U torpidně obézních někdy zařazujeme tzv. "odlehčené dny", kdy pacient jí saláty a pije ovocné šťávy, přičemž skokově snížený energetický příjem prolomí určitou fixaci metabolismu a pacient opět redukuje hmotnost.

Při hladovění, v řádech minut, čerpá tělo energii ze svalů a jater v podobě glykogenu, jeho výše (400-600 g) je individuální a závisí na zdravotním stavu jater, množství svalové tkáně a trénovanosti organismu. V řádech hodin pak dochází ke spalování tuků, při delším hladovění pak dochází ke katabolismu a rozpadu svalů, kdy tělo už nemá z čeho čerpat. Kromě nedostatku glukózy jako základní živiny pro mozek a srdce dochází k depleci základních minerálů, což může vést k dalším zdravotním komplikacím. Nebezpečný a kontraproduktivní hubnutí je rozpad svalové tkáně.

Pokud tedy volíme půst, z nějakého důvodu, doporučuji nepřekračovat dobu trvání nad 24-48 hodin a přijímat alespoň tekutiny, ionty, případně ovocné šťávy.  Samozřejmě na půst je pak vhodné navázat racionální dietou, a ne jej vystřídat obžerstvím. 

MUDr. Kristýna Junková
oddělení Obezitologie, EUC Klinika Plzeň